Informuję że Kasa Urzędu czynna jest w poniedziałki od 8:00 do 16:30 oraz w środy od 8:00 do 12:00

Gmina Baborów Herb Gmina Baborów

Železnice v Baborowě

Počátky železnice v oblasti Horního Slezska se datují do 1. poloviny 19. století. Železniční trať měla sloužit k rychlejšímu transportu uhlí z Horního Slezska do Pruska. Hornoslezská železniční společnost (Oberschlesische Eisenbahn AG) patřila k největším železničním společnostem v Evropě.

K zprovoznění jednokolejné tratě vedoucí přes Baborów (Jaroniów) došlo ve 2. polovině 19. století. Dne 24. května 1853 získala Vilémova železniční společnost koncesi na postavení železnice na trati Racibórz – Głubczyce přes Baborów. Patronát nad stavbou přijal císař Bedřich Vilém IV. Zemní práce započaly v únoru 1854 a postupovaly velmi rychle. Již 1. ledna 1855 byla trať o délce 37,9 km zprovozněna. Nejprve pouze pro osobní dopravu a od 1. října 1856 také pro dopravu nákladní, což s sebou přineslo hospodářský rozvoj města a jeho okolí. Novému spojení bylo přiděleno číslo 126 p. V začátcích přejížděly přes Baborów denně 2 páry osobních a nákladních vlaků.   

Stavbu nádraží inicioval baborowský zdravotní rada W. Proske. Z formálního hlediska se nádraží sice nacházelo v Jaroniowě, ale oficiální název zněl Baborów. V přízemí nádražní budovy se nacházely dvě čekárny (1. a 2. třídy), hala s prodejem lístků, kanceláře a restaurace s malým pokojem pro jejího majitele. V prvním patře byl byt pro  přednostu stanice a asistenta. V druhém patře bydlel správce dráhy, který dohlížel na stav železniční tratě. V bočních křídlech druhého patra byla zprvu půda, již v 80. letech 19. století zde však byl zřízen byt pro výhybkáře a další kancelář.   

Vznik železnice v Baborowě vedl k tomu, že 1. října 1856 byl založen Železniční poštovní úřad. Ten nejprve sídlil v nádražní budově a později pro něj byla postavena budova nová. Železnice nahradila klasické způsoby dopravy poštovních zásilek. V prosinci 1867 přes Baborów projelo 42 poštovních vlaků.

Rok 1876 přinesl pro osobní i nákladní dopravu další spojení. K trati Racibórz – Baborów – Głubczyce byly připojeny Racławice Śląskie. Díky tomu mohli obyvatelé Baborowa a okolí, s přestupem v Racławicach Śląskich, převážet své zboží (zeleninu) na trhy do Vratislavi.

V 80. letech 19. století se zrodil nápad na stavbu jednokolejné železnice na trati Baborów – Opawa – Koźle a na připojení města Kietrz. Tuto myšlenku měla realizovat štětínská firma Lenz, která v roce 1893 získala potřebné povolení od příslušných úřadů. Práce na stavbě probíhaly v několika etapách: v září 1898 byla zprovozněna trať Koźle – Reńska Wieś a v říjnu Reńska Wieś – Polska Cerekiew. Dne 1. července 1908 pak byla slavnostně otevřena trať Polska Cerekiew – Baborów. Celková délka trati Koźle – Baborów činila 39,31 km a bylo na ní 8 zastávek.

Dalším důležitým krokem v rozvoji železnice vedoucí přes Baborów bylo v roce 1909 zprovoznění trati Koźle – Opava, čímž došlo ke spojení Baborowa s Opavou. Tato trasa měla délku 31,5 km. Od  roku 1904 se tak Baborów stal čtyřsměrým uzlem. Tratě vedoucí z Baborowa do Koźla, Głubczyc, Raciborza nebo Opavy usnadňovaly cestovaní rovněž studentům středních škol. Počet vlaků projíždějících Baborowem rostl. V roce 1907 projíždělo denně městem 7 párů vlaků, v roce 1914 do Koźla přes Baborów projíždělo 5 párů vlaků a do Opavy tři. Kromě toho jich z Katowic do Racławic Śląskich přes Baborów projídělo 7 a jeden rychlík na trati Bytom – Racławice Śląskie. V roce 1935 projídělo Baborowem 6 vlaků z Koźla a Opavy, na trati Racibórz – Głubczyce jich pak projíždělo 9. Tato čísla poukazují na fakt, že se v té době železnici v Baborowě opravdu dařilo.

Rozvoj želznice vedl k tomu, že ve městě byly postupně vybudovány: vlečka pro nákladní vlaky k cukrovaru a cihelně, depo pro pět vlaků, vodojem, dvě stavědla, dvě nová nástupiště, vlaková pošta, budova pro výpravčího a obsluhu železnice. Pro pohodlí cestujícících byl v blízkosti nádraží postaven hotel „Am Bahnhof". V roce 1929 vznikl před nádražím parčík a roku 1938 byla provedena úplná rekonstrukce nádraží. V souvislosti s rozšiřováním baborowského nádraží stoupal také počet zaměstnanců, který v roce 1940 dosáhl čísla 63.

V listopadu roku 1939 dorazila do Baborowa zpráva o železničním neštěstí, ke kterému došlo nedaleko vesnice Sukowice na trati Koźle – Baborów. Došlo zde k čelní srážce vlaků, při které zahynulo kolem 48 osob a 77 osob bylo zraněno.

Po 2. světové válce v roce 1945 přidělily sovětské vojenské úřady železnici na tzv. Znovuzískaných územích Polským státním drahám (PKP - Polskie Koleje Państwowe). Všechny tratě vedoucí přes Baborów patřily pod ředitelství v Katovicích. V letech 1945 – 1946 byl pro místní nádraží používán název Baworów. Po roce 1945 bylo zlikvidováno spojení s Opavou, která se nacházela v Československu. Poslední zastávkou na této trati byla stanice Pilszcz.

V 70. letech 20. století dochází k dalšímu dynamickému rozvoji železnice v Baborowě. Pro potřeby místního průmyslu byly postaveny vlečky k silu a výrobně krmiv a dvě nové koleje pro nákladní vlaky. K přepravě zboží zde přijížděly vlaky, jejichž délka přesahovala 550 m.

V roce 1975 přešla železnice v Baborowě v souvislosti s novým administrativním členěním státu pod správu Dolnoslezských státních drah se sídlem ve Vratislavi. V 80. letech minulého století byly parní lokomotivy nahrazeny novějšími se spalovacími motory. V nádražní budově byla instalována telefonní budka a telegraf. Otevřena zde byla rovněž ordinace praktického lékaře a lékárna.

Na počátku 90. let 20. století došlo ke snižování počtu osobních vlaků. V září 1991 byla zrušena osobní vlaková doprava do obce Pilszcz a o rok později byla zrušena také doprava nákladní. V lednu 1993 byla tato trať zcela uzavřena. Ještě v letech 1995 a 1996 byl díky iniciativě Klubu přátel železnice (Stowarzyszenie Miłośników Kolei) vypraven speciální vlak do Pilszcze a zpět, z jehož oken bylo možno pozorovat přírodní krásy Hlubčicka. V souvislosti s likvidací jednotlivých železničních stanic ubývalo také pracovních příležitostí v této oblasti. V roce 1996 zaměstnávala baborowská železnice 25 osob. Přes stanici projíždělo 22 osobních a nákladních vlaků.

Dočasné zastavení osobní a nákladní dopravy na tratích Kędzierzyn Koźle, Racibórz způsobila povodeň v roce 1997.

            Více než dva měsíce na konci roku 1997 projížděl přes Baborów osobní vlak spojení Kraków – Jelenia Góra. Dne 2. dubna 2000 ve 20.30 odjel z Baborowa poslední vlak na trati Racławice Śląskie – Racibórz. Tato událost znamenala konec železnice v Baborowě. V současné době se však vedou diskuze o možnosti obnovení železničního spojení na tratích Racibórz – Głubczyce a Racławice Śląskie – Głubczyce přes Baborów.

Opublikował(a): Andrzej Reja Data publikacji: 12-08-2021 15:12
Modyfikował(a): Andrzej Reja Data modyfikacji: 30-08-2021 13:48